Občas se prostě stane, že otevřeš konzervu a nesníš všechno. Zbytek se snažíš někam schovat na později. Nejjednodušší je nechat to v té plechovce, že? Jenže pak to po pár dnech chutná divně. Jako kov. Proč se to děje a jak tomu zabránit, aby tvoje jídlo zůstalo chutné, i když ho nesníš najednou? Probereme si, co za tím stojí a jak na to.
Proč plechovky kazí chuť jídla
Hlavním viníkem je kov. Plechovky jsou sice šikovné obaly, které chrání jídlo před zkažením po dlouhou dobu. Většinou jsou vyrobené z hliníku nebo oceli, často s vnitřním povlakem. Ten povlak má zabránit přímému kontaktu jídla s kovem a chránit ho před korozí. Jenže jakmile se plechovka otevře a dostane se do ní vzduch, začnou se dít věci.
Potraviny, zvlášť ty kyselejší nebo slanější, mohou reagovat s kovem. I když je plechovka vnitřně potažená, povlak se může při otevření nebo po delším kontaktu narušit. Způsobuje to chemickou reakci. Kovové ionty se pak uvolňují do jídla. A tyhle ionty mají tu nepříjemnou vlastnost, že mění chuť. Způsobují ten typický „kovový“ nebo „konzervový“ pach a chuť, který nikdo nechce. Navíc, kov může podpořit i rychlejší oxidaci tuků v jídle, což vede k žluknutí a dalšímu zhoršení chuti. A to je škoda každé dobře připravené potraviny.
Nejlepší alternativa: Vzduchotěsné a nekovové nádoby
Jednoduché řešení existuje a je opravdu účinné. Jakmile otevřeš konzervu a víš, že všechno nesníš, přendej zbytek do jiné nádoby. Ideální jsou skleněné, keramické nebo plastové nádoby s pevným víkem. Tyhle materiály s jídlem nereagují. Nepřidávají mu žádnou cizí chuť ani pach. Navíc, pokud použiješ nádobu s těsnícím víkem, zabráníš i přístupu vzduchu. To zpomalí oxidaci a pomůže zachovat čerstvost jídla.
Při výběru plastových nádob se ujisti, že jsou určené pro styk s potravinami a ideálně ty, které jsou označené jako „BPA-free“. BPA je látka, která se může uvolňovat z některých plastů do jídla, což není zrovna zdravé. Sklo a keramika jsou z tohoto pohledu bezpečnější volbou, i když jsou křehčí a těžší. Důležité je, aby nádoba dobře těsnila. To nejenže ochrání jídlo před pachutí, ale také pomůže zabránit vysychání nebo naopak promočení jídla.
Co když nemáš jinou nádobu po ruce?
Někdy prostě nemáš po ruce žádnou vhodnou nádobu. V takovém případě je nejlepší zvážit, jestli opravdu zbytek z konzervy potřebuješ skladovat. Pokud jde o něco, co sníš třeba do hodiny, může to být v nouzi ještě v otevřené plechovce. Ale nenechávej to v ní přes noc nebo déle. Pokud opravdu musíš, zkus zbytek jídla co nejvíc přikrýt, například potravinářskou fólií. Potravinářskou fólii přitiskni přímo na povrch jídla, aby se minimalizoval kontakt se vzduchem.
Dalším trikem, který může pomoci v krajní nouzi, je přenést jídlo do nějaké uzavřené sáčku. Samozřejmě ideálně sáčku určeného pro potraviny. Ale ani to není ideální řešení. Riziko přenosu pachuti a oxidace tam pořád je. Vždycky pamatuj, že otevřená plechovka je jen dočasné řešení, a to ještě hodně kompromisní. Hlavní je co nejrychleji tu potravinu z ní vyndat.
Praktické tipy pro skladování zbytků
- Sklo je král: Skleněné nádoby s víčkem jsou skvělá volba. Jsou inertní, snadno se čistí a vidíš, co v nich máš.
- Chytré plastové varianty: Vybírej kvalitní plastové dózy s dobrým těsněním. Ideálně ty, které jsou určené pro potraviny a bez BPA.
- Vakuování: Pokud máš doma vakuovačku, je to další skvělý způsob, jak prodloužit čerstvost zbytků. Jídlo ve vakuovém sáčku vydrží déle a nenabere žádné pachy.
- Označování: Nádoby si označ datem, kdy jsi jídlo do nich přendal. Uvidíš, jak dlouho v nich jídlo vydrží, a předejdeš tak konzumaci prošlých potravin.
- Kyselost hraje roli: Vždycky si dej pozor na kyselé nebo hodně slané potraviny. Ty reagují s kovem nejrychleji a nejvíce.
Pamatuj, že i když jídlo přendáš do jiné nádoby, pořád je dobré ho v lednici co nejdříve spotřebovat. Každé jídlo má svou trvanlivost, a to i v tom nejlepším obalu. Skladování v kovové plechovce je jen další krok k tomu, aby jídlo rychleji ztratilo svou kvalitu a chuť. Výměna nádoby je malý krok pro tebe, ale velký skok pro chuť tvého jídla.
Zanechte odpověď