Jak na přirozenější stravování?  Stačí kupovat sezónní potraviny!

Jak na přirozenější stravování?  Stačí kupovat sezónní potraviny!
Jak na přirozenější stravování?  Stačí kupovat sezónní potraviny!


I my Evropané už jsme přišli na to, že mít celou zimu mandarinky a banány, jahody nebo rajčata, to není „echt“ výhra pro naše tělo. Po staletí byli naši předkové zvyklí na přirozené stravování, kdy jedli to, co sezona nabízela. A také to, co rostlo v místech, kde bydleli. A v nejbližším okolí. A právě takovému stravování jsou naše těla geneticky přizpůsobena. A právě takové stravování nám nejvíce prospívá. Co tedy vůbec je sezónní stravování?

Na jaře nám příroda, zahrada či pole dají jiné jídlo než na podzim

A i tak by měl vypadat náš jídelníček. Na jaře bychom měli jíst zeleninu vypěstovanou právě zjara a v našich podmínkách (klidně může být i ze skleníku). A na podzim si užívat podzimních darů přírody. Jednou z mála výjimek jsou však například jablka, která jsou i přirozeně dostupná téměř po celý rok. Letní odrůdy zrají už v červenci. A zimní jablka vydrží i v přirozeném domácím sklepě až do května, ta nejlepší i do června. Stejně jsou na tom například ořechy, které lze skladovat velmi dlouho. I česnek a cibule jsou mistry ve výdrži.

Na sezónní potraviny se u nás začínají orientovat i velké obchodní řetězce s potravinami. Už pochopily, že český trh také dozrál do stavu, kdy vyžadujeme vyšší kvalitu a ne pouze nejnižší ceny (které na našem trhu rozhodně nikdy nejnižšími nebyly). Prodej sezónních potravin je ale pozitivním posunem vpřed. A kdo je nabízí? Často třeba Tesco, Billa (zde Billa leták) anebo Penny market (zde Penny leták).

Co kupovat na jaře?

Typickou jarní potravinou je samozřejmě špenát nebo chřest, listové saláty, medvědí česnek, později rebarbora. Ale i pažitka, petrželka, cibulka nebo třeba ředkvičky a kedlubny. Za masa je to zejména jehněčí, telecí, býk anebo králík z podzimních vrhů. Čistě jarní rybou je pstruh. Dělávají se ale i jarní výlovy kaprů a jemu podobných ryb.

Co koupit v létě?

Léto a podzim jsou samozřejmě nejpestřejší, co se sezónní nabídky potravin týká. V létě a na podzim vše dorůstá a dozrává, sklizně vrcholí. Zaměřit se v létě můžeme hlavně na okurky, papriky, rajčata, kořenová zelenina, košťáloviny, rané luštěniny nebo čerstvé lusky, hlávkové saláty, keřové ovoce typu angrešt, rybíz, maliny, borůvky nebo samozřejmě jahody. Pak ale i na peckoviny, tedy třešně, višně, broskve či meruňky, všechny druhy renklód. Nechybí ani melouny, cukety nebo další tykve, třeba patizony.

Maso pro léto až tolik přirozené není. V létě nejsou dobré podmínky k tomu, aby se porážela zvířata a maso se dále zpracovávalo. Ale na to jsme už dávno zapomněli. Výjimkou snad může být drobná drůbež, která roste poměrně rychle. V létě se sklízí první rané brambory nebo červená řepa.

Podzim je zcela nejbohatší

Podzim vždy byl a bude nejbohatší na sezónní potraviny. Příroda rodí hlavně ovoce, které si můžeme uskladnit – takže jádroviny, jako jsou jablka, hrušky či kdoule. Další peckoviny, zejména švestky. Také samozřejmě víno, ořechy. Do popředí se dostávají i houby a podzimní odrůdy zelí a dalších košťálovin. Z masa je to pak větší drůbež – krůta, kachna či husa. I s rybami si přijdete na své – přirozeně se touto dobou loví kapři, líni, úhoři, amuři nebo třeba velmi chutní candáti.

I zvěřina přirozeně patří k podzimu. Zajíc, daněk, bažant nebo třeba jelen. Samozřejmě opět pouze po omezenou dobu. Vrcholí sklizeň kořenové zeleniny a dýní. Dobře můžeme využít i kapustu nebo třeba ne až tak často používané šípky. No a samozřejmě brambory, luštěniny, řepa.

V zimě hlavně maso a zásoby

Zima je dobou, kdy se přirozeně jedlo to, co se dalo od léta nebo podzimu uskladnit. Takže brambory, jablka, hrušky, luštěniny, ořechy. Kořenová zelenina, košťáloviny, dýně. Pak zimní druhy zeleniny, které se běžně nechávaly v záhonech až do jara. Například černý kořen, pórek, růžičková kapusta, čekanka.

A také maso, protože zejména v zimě se dobře pracuje s masem. Proto je zima obdobím zabíjaček – zvířata jednak dorostou porážkové velikosti a jednak nehrozí zkažení masa vysokou teplotou, plus jeho kontaminace hmyzem. V zimě tedy vévodí vepřové a skopové maso, hovězí nevyjímaje.

 



Komentujte jako první

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zobrazována


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.